Tento text je úmyslně psán formou příběhu, protože je tak lépe zapamatovatelný podobně jako se román čte většinou lépe než odborná literatura.

Jednající osoby:
Radka: ráda jezdí autem
Honza: aktivně sportuje, chodí na karate a je mu blízká východní filozofie
Karel a Pavla: žijí spolu v malém bytě
Anthony: značně úspěšný muž, uznávaný v oblasti rozvíjení vlivu a dosahování úspěchu
A samozřejmě čtenář tohoto textu, který si vědomě či nevědomě přivlastňuje znalosti, které mu mohou pomoci navždy se vypořádat s elektronickými i jinými textovými informacemi.

Radka s Honzou jdou k přátelům do jejich nového bytu. Jako dárek koupili Karlovi pár knížek a Pavle cédéčko. Dveře jim otvírá Pavla a vede je do pracovny, kde se setkávají s dalšími lidmi. Jeden z nich je Anthony z USA.

PAVLA: Omlouváme se, ale obývák ještě nemáme vymalovaný, takže funguje jako skladiště. Navíc Karel potřebuje pracovat, protože dostal nabídku zajímavého místa.
RADKA: To známe, taky jsme se zařizovali.

Karel s vysokým dlouhánem sedí u stolu. Kolem je hromada knížek s tajuplnými názvy jako Speed reading, Photoreding, Racionální čtení, Turbo reading, Supersonic reading, Jak číst rychleji a lépe a podobně.
O něco později se s nimi dá do řeči Radka.

RADKA: Spousta lidí si asi nedovede představit, že by mohli číst rychleji a naučit se snadněji studovat.
ANTHONY: To je škoda, protože to může zvládnout každý, kdo chce. Je snadné znásobit rychlost čtení a současně zachovat nebo zvýšit své porozumění.
Každý může zlepšit rychlost čtení
RADKA: To by mi určitě pomohlo. Někde jsem četla, že každý rok se objeví 300 000 nových titulů a více než 50 milionů stránek technických informací. Tím znásobením myslíš třeba číst třikrát rychleji?
Celková suma informací se zdvojnásobuje každého 2.5 roku. Tato doba je nazývána logicky "Informační věk".
ANTHONY: Ano, třikrát i vícekrát. Žijeme v informačním věku a málokoho napadne, že spousta stresu vzniká z toho, že se lidé nezabývají tím, jak lépe pracovat s informacemi. Průměrné rychlosti čtení se pohybují mezi 125 a 225 slovy za minutu při čtení nenáročných textů
Běžné rychlosti čtení nenáročných textů jsou mezi 125 a 225 slovy za minutu
RADKA: To je zajímavé. Nad tím, jak rychle čtu, jsem nikdy nepřemýšlela. Bylo by to jako nezajímat se o to, jak rychle jezdí moje auto, a nevědět tak, jak rychle se někam dostanu.
ANTHONY: To je zajímavé přirovnání. Takže když víš, jak rychle jezdí tvoje auto, mohlo by tě zajímat, jak jde jezdit mnohem rychleji po seřízení motoru a dalších součástí. Pojďme to převést na čtení. Průměrná rychlost čtení po kurzu rychlého čtení je 500 slov za minutu. Čím dál tím více lidí ale dokáže číst až tisíc a více slov za minutu a přesto pochopit a zapamatovat si přes 60% informací
Speed Reading je perfektní pro ty, kteří chtějí zvýšit svojí rychlost čtení, porozumění a současně rozvinout své znalosti.
Průměrná rychlost po tréninku rychlého čtení je 500 slov
Světové rekordy při čtení
a odpovídání na detaily románů jsou: Sean Adam, USA - 3850 slov/min Kjetill Gunnarson, Norway - 3050 Vanda North, USA - 3000 slov/min
RADKA: Zajímalo by mne, co vytváří mezi lidmi takový rozdíl v rychlostech čtení?
ANTHONY: Je několik bodů, které přinášejí zlepšení rychlosti. Touha zlepšit se, ochota vyzkoušet nové techniky a motivace k tréninku
RADKA: Když si uvědomím, že stačí trénink a ušetřím čas, tak je to jako u toho auta. Jako kdyby mi v autoservisu řekli, že po seřízení budu moci jezdit rychlostmi formule 1. Znamenalo by to úsporu peněz, protože bych nemusela kupovat mnohem dražší vůz. A taky možnost dostat se tam, kam chci, mnohem rychleji a pohodlněji.
Zisk času
Rychleji a pohodlněji
ANTHONY: Výzkumy prokázaly blízký vztah mezi rychlostí a porozuměním. Analýzou grafů tisíců lidí, kteří prošli tréninkem zrychleného čtení, se ve většině případů zjistilo, že zvýšení rychlosti se spojuje se zvýšením porozumění. Zajímavé bylo, že při poklesnutí rychlosti u stejných lidí pokleslo i porozumění.
Analyzování a čtení slovo za slovem oslabuje porozumění
RADKA: To je asi pravda, můj přítel čte mnohem rychleji než já a dokonce si víc pamatuje. Navíc když jsem četla něco v angličtině, tak jsem si musela překládat mnoho slovíček a to mi zabralo tolik času, že jsem toho raději nechala. I když jsem si je přeložila, nerozuměla jsem tomu tolik jako můj přítel. Ten si přečte celý text a až potom se vrací k méně jasným místům. Většinou to nepotřebuje, protože smysl pochopil z celého textu. A jestliže je text důležitý, pak teprve se zabývá detaily.
Investování času
ANTHONY: Zlozvyky zpomalující čtení jsou také propojené se sníženým porozuměním. Většina dospělých je schopna zvýšit rychlost čtení dosti rychle bez snížení porozumění. Naopak zřídka dosáhnou zvýšení porozumění, když sníží rychlost.
Rychlé čtení rozšiřuje slovní zásobu, schopnost koncentrace a zpracování informací
RADKA: Když se vrátím k přirovnání k autu, vypadá to, jakoby se doplnila standardní běžná rychlost 1 a 2 o 3, a současně se jednička přestala používat.
ANTHONY: Nejenom, ale doplní se o čtvrtou a pátou rychlost. Každý si pak mění rychlosti podle toho, jak získává, to co chce. Jednoduše číst mnohem rychleji bez skutečného vylepšení základních čtecích návyků obvykle způsobí snížení porozumění.
Pružnost v přizpůsobování
Chybné čtecí návyky
RADKA: Co způsobuje zpomalení čtení?
ANTHONY: Je to malé rozpětí pohledu, které podporuje čtení slovo za slovem. Když tady Honza drží knížku tak, abys mu viděla do očí, jak se při čtení pohybují jeho oči?
Malé rozpětí pohledu
RADKA: Vždycky mi připadalo, že když čtu, tak moje oči plynule kloužou po řádcích. U Honzy jakoby poskakují, je to takový trhaný pohyb.
ANTHONY: Tak se pohybují u každého čtenáře, jenomže si toho sám nevšimne. Netrénované oči se musí při čtení krátce zastavit na malém kousku textu. Tomuto zastavení se říká fixace. Většinou čtenáři fixují slovo za slovem na jednom řádku sedm až devětkrát.
Oko vykonává při čtení v důsledku nesprávných návyků náročnou práci
Příliš časté fixování
RADKA: Co se s tím dá dělat?
ANTHONY: Malým nácvikem pro rozšíření zorného pole můžeme na řádku snížit počet fixací na tři. Po tréninku na dvě a někdo dokonce na jedinou fixaci. Čtení bychom neměli začínat upřením zraku na první slovo řádku a končit posledním. Když začínáme fixovat až druhé slovo a skončíme předposledním slovem, bez zbytečné námahy automaticky uvidíme i první a poslední slovo. Kromě zvyšování rychlosti čtení a snížení počtu fixací tak podstatně odlehčíme očním svalům. Navíc začneme trénovat čtení několika řádků najednou a čtení středem stránky od shora dolů.
Rozšíření zorného pole - RZP
Upření zraku - Fixace
Nepotřebné fixace na prvním a posledním slově řádku
Odlehčení očním svalům
RADKA: Rychločtení je tedy vlastně zdravé.
ANTHONY: Ano, chrání před rychlým nástupem únavy a taky zlepšuje vnímání. Druhou překážkou v učení je zpomalené rozpoznávání důležitých informací a reakce na materiál. To je v drtivé většině způsobeno tím, že čtenář si nestanoví správně důvod a cíl četby.
Zpomalené rozpoznávání a reakce na materiál bez jasné představy cíle
RADKA: Jak si mohu správně stanovit cíl?
ANTHONY: To je na delší vypravování a hlavně na trénink. Rád bych ještě vysvětlil další bariéry ve čtení, jako je nevědomé vyslovování, takzvaná artikulace, včetně potřeby vyslovovat pro dosažení porozumění;
Zpomalující pohyby Každý způsob Artikulace, ať je to pohyb rtů, šeptání nebo pouze myšlenkové němé čtení, váže rychlost čtení na naše tempo mluvení.
RADKA: Toho jsem si všimla. U některých lidí se jemně pohybují rty, když čtou.
ANTHONY: Ano. Někteří lidé hláskují slova. Většinou se ve škole učí číst slova písmenko za písmenkem. Mnozí lidé si tento zlozvyk v duchu hláskovat zachovávají po celý život místo toho, aby četli slova jako celek. Čtení slovo za slovem představuje určitý pokrok, přesto je velkou zátěží pro oči a pokud je časté pak brzdí čtení.

RADKA: To má zřejmě souvislosti s úzkým zrakovým polem. Asi proto je pro laika těžké zlepšit se ve čtení bez znalostí jak probíhá proces čtení.
ANTHONY: Příkladem na zbytečný pohyb je také častý návrat v textu. Říká se mu regrese. Je způsobená sníženou koncentrací a nestanovením cíle.
RADKA: Už jsem viděla, že někteří si zakrývají text. To by asi mohlo být řešení.
ANTHONY: Ale kdepak, přesně opačně. Doprovodné pohyby, například když si ukazováčkem, tužkou nebo jiným předmětem doprovázíme každý jednotlivý řádek, tak zpomalujeme do značné míry rychlost čtení.
DTP - Doprovodné tělesné pohyby při čtení Pozor: Vyjímkou je speciální pomůcka pro vedení očí
RADKA: Ty nepoužíváš barevné tužky na vyznačování?
ANTHONY: Ano, v některých fázích čtení je používám, protože je to užitečné. Netýká se to ale většinou prvních fází efektivního čtení. O tom si řekneme něco až později.
RADKA: Leckdy mám potíže s koncentrací. Myšlenky mi přeskakují od čtení a učení, co s tím?
ANTHONY: Chybné návyky v zaujetí a soustředění začínají nepozorností během čtení a pak zhoršují zapamatování. Rychlé čtení stupňuje i schopnost koncentrace, protože čtenář nemá příležitost myslet na něco jiného. Schopnost koncentrace se časem na základě tréninku čtení značně zvyšuje. Tento proces můžete urychlit i tím, že pravidelně trénujete.
Rychlé čtení stupňuje i schopnost koncentrace
RADKA: Ještě mne napadá, že mezi takové zpomalovače by mohl patřit nedostatek praxe ve čtení. Někteří lidé se dívají jen na televizi.
ANTHONY: Ano, nedostatek praxe a tedy slovní zásoby zpomaluje čtení. Někdy zpomaluje strach ze ztráty porozumění. Strach způsobuje potlačení rychlosti. Představa, že porozumění se zlepší strávením delšího času s pohledem na jednotlivá slova, je mylná. Teprve celkové souvislosti nám umožní přesnější vnímání.
Zpomaluje strach ze ztráty porozumění
RADKA: Ještě že jsi to řekl. Právě ten strach znám.
ANTHONY: Tento strach je spojený s další rychlostní bariérou. Je jí žádné nebo nekonkrétní zhodnocení toho, které části textu jsou hodně důležité a které jsou málo důležité. Dochází tak k úsilí zapamatovat si všechno spíše než si pamatovat výběr.
Nerozpoznání hodně důležité a málo důležité části textu
Úsilí zapamatovat si ihned všechno
RADKA: Tedy těch brzd v rychlosti čtení není málo. Ale když si vzpomenu, kolik získám prostoru pro sebe, své zájmy, jdu do toho.
Průměrná doba čtení se u manažerů pohybuje kolem 4 hodin čtení denně.
ANTHONY: Rád ti pomůžu.
RADKA: To jsem moc ráda, díky. Na co je potřeba se zaměřit, aby se lidé mohli naučit rychločtení?
ANTHONY: Na začátek si představme 4 kroky: Dát si vyšetřit lékařem zrak, protože leckdy je pomalé čtení ve vztahu s neupravenými vadami očí.
HONZA: Tak oči mám zatím dobré.
ANTHONY: Potom je to oslabení návyku vyslovování slov při čtení. Jestliže vám zní v hrdle slova, nebo si je šeptáte pak můžete číst jen tak rychle, jako když čtete nahlas. Potichu budete schopni číst přinejmenším 2 až 3 krát rychleji než s artikulací. Jestliže jste si vědomi toho, že vyslovujete slova při čtení, zkuste se koncentrovat na klíčová slova a významné myšlenky.
A - Artikulace: se projevuje pohybem rtů, šeptáním nebo pouze Vnitřním povídáním. váže rychlost čtení na naši rychlost mluvení
PAVLA: Dobrá, na to si dám pozor.
ANTHONY: Vyhýbejte se regresím. Průměrný absolvent střední školy udělá asi 20 regresí na stránku. Vracení se pohledem stále o několik slov zpět na slova nebo fráze zpomalí čtení na šnečí rychlost Obvykle není nezbytné dělat regrese, protože myšlenky, které potřebujete, budou více pochopitelné z celkového kontextu a s časovým odstupem. Navíc u pomalu čtoucího člověka dochází k regresím, protože jeho mysl má čas bloudit a člověk myslí na několik věcí najednou. Vzniká tak nedostatek jistoty v porozumění souvislostem.
R - Regrese dvoj nebo trojnásobné čtení stálé vracení se pohledem o několik slov zpět
PAVLA: Co se týče bloudění myšlenkami, tak to asi známe všichni.
ANTHONY: Zkus si udělat následující představu. Když si natrénuješ široké rozpětí pohledu, tak ti to umožní vnímat najednou více než jedno slovo. Protože psaný materiál dává menší pochopení pokud je čten slovo po slově, pomůže vám čtení celých frází a myšlenkových jednotek k snazšímu pochopení.
Můžete za krátkou dobu obsáhnout pohledem celé slovní skupiny, a odlehčit svým očím
PAVLA: Co z toho je nejdůležitější?
ANTHONY: Hlavně je důležité naučit se myslet a číst strategicky, jako přemýšlíš, když chceš v něčem vyhrát. Je to jako dobře nakupovat. K tomu se dostaneme po několika cvičeních, z manuálu, kterou ode mne máš.
" Způsob, jakým spravujete, vyhledáváte a používáte informace, rozhoduje o tom,
zda budete mezi vítězi či poraženými." Bill Gates
HONZA: Při představě, že budu mít víc času na známé, na poslouchání hudby, se na ten trénink fakt těším.
konec části 1.
Pokračování ŽIVĚ na výcvikovém kurzu
"Strategie rychlého čtení" ( Existuje i jemně upravená verze pro studenty "Zrychlené učení a jak na zkoušky") - kurzy

Co Vám umožní číst rychleji - text

Zpět na Úvodní stránku

nformace o dodání - objednávkový list - propojení na objednávkový list /word soubor/